Člověk proti zkáze: Mozaikový portrét posledních dnů a let Karla Čapka. NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Režisér Štěpán Skalský (20. NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Režisér Štěpán Skalský (20... 🤖 AI
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Režisér Štěpán Skalský (20. 10. 1925 – 14. 9. 2004) zahájil svou samostatnou režijní dráhu „umístěnkovým dramatem“ se Zdeňkem Štěpánkem Všude žijí lidé (1960) a zakončil ji mozaikovitým portrétem posledních dnů a let spisovatele Karla Čapka Člověk proti zkáze (1990). Mezi oběma filmy leží třicet let, během kterých si jejich tvůrce prodělal své, včetně vyloučení z KSČ a tvůrčích propadů i dočasné suspendace na post pomocného režiséra Otakara Vávry na počátku normalizace. Zdá se ale, že elementární moralistní hledisko jeho filmů zůstalo od samých počátků zachováno a právě v tom posledním doznalo jakési konečné sumarizace. Jistým Skalského hendikepem bylo zřejmě od samého počátku konkrétní společenské angažmá a realistický klíč jeho vidění, za což si například nad story o združstevňování Cesta hlubokým lesem (1963) vysloužil od Jana Žalmana výtku, že „nic mimo politiku se tu neděje“. Také ovšem drsnou výzvu, že „je načase pochopit, že živou pravdu dneška nelze sdělovat sklerotickým slovníkem včerejška“. (Film a doba č. 5/1964) Právě tehdy totiž také nastupovala československá nová filmová vlna, poučená už zahraničními trendy, zatímco Skalský po večerní škole filmové tvorby na FAMU strávil celá 50. léta jako asistent režie a pomocný režisér jiných: socrealistů Vladimíra Vlčka, Miloše Makovce, Václava Gajera, Bořivoje Zemana, Kadára s Klosem, Jaroslava Balíka a Čeňka Duby. A odtud asi pochází i základ jeho poetiky. Byla to vražda! Po okupaci Československa 15. 3. 1939 přijíždí gestapo do pražské vinohradské vily zatknout kritika a odpůrce hitlerovského fašismu Karla Čapka (Josef Abrhám) a dozvídá se ke svému překvapení, že spisovatel je už skoro tři měsíce po smrti.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj