Vzájemné vztahy mezi Ruskem a Čínou procházejí dramatickými proměnami, ale ne směrem, který by vyhovoval Moskvě. Podle známého ruského ekonoma a analytika Igora Lipsice se Ruská federace během válk...
Vzájemné vztahy mezi Ruskem a Čínou procházejí dramatickými proměnami, ale ne směrem, který by vyhovoval Moskvě. Podle známého ruského ekonoma a analytika Igora Lipsice se Ruská federace během války na Ukrajině proměnila v pasivního čínského vazala. Čína si podle něj velmi pečlivě hlídá vlastní strategické zájmy. Nechce, aby Rusko válku na Ukrajině prohrálo, ale zároveň usiluje o to, aby bylo co nejslabší a co nejvíce závislé. „Čím slabší Rusko, tím více se otevírá pro čínské zájmy,“ míní Lipsic. Kreml podle něj neobdržel žádné významné úvěry ani investice z Číny navzdory opakovaným žádostem. Ani projekt plynovodu Síla Sibiře 2 se podle Lipsice nehýbe kupředu. Ekonomická orientace Ruska se po roce 2022 přesunula výhradně na východ. „Všechny východní regiony – od Západní Sibiře – čekají na možnost odtrhnout se od Moskvy, obchodovat přímo s Čínou a přejít na jüan,“ upozorňuje Lipsic. Tato tendence přitom není nová. Už v roce 2003 se podle něho na konferenci ve Vladivostoku otevřeně hovořilo o tom, že „Moskva není potřeba“ a že je výhodnější obchodovat s Čínou, Japonskem nebo Indií přímo. Dnes tento trend zesílil a týká se i regionů, které mají přímou hranici s Kazachstánem – od Astrachaňské oblasti až po Altaj. Tito hráči podle Lipsice hledají cesty, jak by mohli obejít centrální autoritu v Moskvě. Z geopolitického pohledu si Peking podle profesora udržuje složitou rovnováhu. Nechce kolaps Ruska, ale ani jeho vzestup. „Čína nepodporuje ruské vítězství, ale…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj