Žít v domě z hub může leckomu připadat jako příběh z pohádky, vědci z americké Montany se však výrazně přiblížili k tomu, že právě kořenové struktury z hub mohou v budoucnu sloužit jako kostra stav...
Žít v domě z hub může leckomu připadat jako příběh z pohádky, vědci z americké Montany se však výrazně přiblížili k tomu, že právě kořenové struktury z hub mohou v budoucnu sloužit jako kostra stavebního materiálu. Výzkumný tým v Montaně vypěstoval husté, houbovité spletence kořenové struktury, která propojuje sítě hub v podzemí. Ta by podle nich mohla být využívána jako kostra pro vytvoření živého stavebního materiálu. Přestože je prý praktické používání odolných a nosných konstrukcí z živého materiálu stále ještě daleko, představuje tento objev významný krok k vytvoření udržitelné alternativy k cementu. Podle londýnského think-thanku Chatham House se ročně vyrobí více než 4 miliardy tun cementu, což přispívá zhruba k 8 procentům celosvětových emisí oxidu uhličitého. Autoři studie vložili bakterie schopné produkovat uhličitan vápenatý do houbového mycelia. Na základě takzvané biomineralizace pak uhličitan vápenatý přetvořil mycelium do tuhé a kostnaté struktury. Vědci podle CNN experimentovali s tím, že nechali houbu zvanou Neurospora crassa biomineralizovat samostatně. Následně zjistili, že její usmrcení a následné přidání mikrobů pomohlo dosáhnout tužšího materiálu za kratší dobu. Bakterie zvané Sporosarcina pasteurii poté vytvořily krystalické sítě uhličitanu vápenatého kolem houbových vláken po metabolizaci močoviny, která je pro bakterie potravou. Zatímco jiné biomineralizované stavební materiály jsou považovány za živé pouze několik dní, hlavní autorka studie Chelsea Heveranová sdělila, že její tým Dokázal udržet mikroby aktivní po dobu nejméně čtyř týdnů a nakonec se toto období mohlo prodloužit na měsíce nebo dokonce roky. Před použitím pro stavbu domů, plotů a jiných staveb je prý potřeba udělat ještě mnoho testů.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj