ESEJ / Téma nízké důvěry v instituce dnes představuje jednu z nejpalčivějších otázek současnosti. Zejména pro zastánce liberálně-demokratického řádu představuje naléhavou výzvu, neboť liberální ins...
ESEJ / Téma Nízké důvěry v instituce dnes představuje jednu z nejpalčivějších otázek současnosti. Zejména pro zastánce liberálně-demokratického řádu představuje naléhavou výzvu, neboť liberální instituce bez demokratické legitimity se jen stěží udrží. Při zvládání krizí, jakými jsou pandemie, migrační vlna, ničivé povodně, změna klimatu, agrese cizího státu – ve výčtu bychom mohli bohužel pokračovat – hrají instituce zásadní roli. Ukazuje se také, že instituce, které se těší vyšší míře veřejné důvěry, mají větší šanci při zvládání těchto krizí obstát. Neplatí to samozřejmě absolutně, stejně tak neplatí ani to, že veřejná (ne)důvěra v instituce je (a priori) špatná věc a důvěra (a priori) dobrá. Při hodnocení významu důvěry je třeba vzít v potaz daleko širší společenský a institucionální kontext. Je téměř nemožné něco říct o důvěře v instituce obecně, neboť každá z institucí je institucí svého druhu a zároveň je součástí určité „logiky“ celkového institucionálního řádu. Institucionální řád liberálně-demokratické společnosti je nutně otevřený a proměnlivý systém, neboť i liberálně-demokratická společnost je ze své povahy proměnlivá. Obecně je možné říct, že konkrétní sociální praktiky se stávají institucí proto, že jsou vnímány Jako legitimní, to znamená, že většinová veřejnost považuje jejich existenci za správnou. Povaha institucí je však podmíněna povahou moci. Zatímco v despotickém uspořádání je hlavním principem institucí manipulace, represe a šíření strachu, v liberální demokracii je hlavním principem institucí obhajoba lidských práv a svobod, vláda práva. Instituce jsou zde ospravedlněny veřejnou důvěrou, která je zmocňuje k výkonu jejich moci. Instituce zde mají ochrannou a servisní povahu, měly by pomáhat a chránit. Je tedy celkem pochopitelné, že vyšší míra…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj