Když se řekne Karviná, mnohým se vybaví hornická minulost, zaprášené ulice a doutnající haldy. Nic takového ale neplatí. Tohle padesátitisícové město v Moravskoslezském kraji nabízí historické lázně, elegantní zámek, kouzelné parky, sakrální památky i vodní radovánky v křištálově čistém jezeře, které si vysloužilo přezdívku „karvinské moře“. Nechte předsudky stranou a vydejte se do lázeňského města plného historie, kontrastů a nečekané krásy. Historie Karviné je spjata s rokem 1268. Ještě než se v ní zhruba o 500 let později Začalo těžit černé uhlí, bylo hlavní obživou místních obyvatel pastevectví. Na to ostatně dodnes odkazuje název města, který vychází ze staroslovenského slova carwa neboli kráva. Obrovského rozkvětu nicméně dosáhla Karviná až právě díky dolování černého uhlí. Z nepatrné zemědělské obce se během několika desítek let stalo moderní průmyslové město s dvaceti tisíci obyvateli. Na začátku 20. století byla Karviná místo plné života s radnicí, pivovarem, hotely i plovárnou. Stál tu zámek Solca a dva kostely, rozvíjely se živnosti, obchody, spolková i kulturní činnost. To, co ale bylo hybnou silou překotného rozvoje, nakonec vzkvétající město Zničilo. Vinou poddolování, poklesů terénu a demolic se téměř celá „stará Karviná“ pomalu propadala do země, až docela zmizela. Dnes původní město připomíná jen několik staveb. Mezi nimi je i kostel sv. Petra z Alkantary, známější Jako „šikmý kostel“. Vlivem poddolování se totiž naklonil o zhruba sedm stupňů, což je mimochodem více než věž v Pise. Díky románům Karin Lednické se kostel stal populárním místem a také výchozím bodem pro tematické vycházky po stopách Barbory, Julka, Ludwika a dalších postav známé trilogie. Milovníci hornické historie mohou od kostela zamířit také k dolu Gabriela, kde zůstaly zachovány obě těžní věže. Navštívit je…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj