NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ /
Druhý film natočený v USA, Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cockoo’s Nest, 1975), vynesl Miloši Formanovi (18. 2. 1932 – 13. 4. 2018) mimořádnou uměleckou satisfakci, takzvaný filmový „grandslam“: pět hlavních Oscarů za film, režii, scénář a mužský a ženský herecký výkon v hlavní roli. Také ovšem finanční zotavení a už definitivní vstup na výsluní světové kinematografie. Podle režiséra proto, že „vydržel čekat, nepropadl panice a neudělal hloupost“. „Skořápka Popelčina oříšku se po Přeletu nad kukaččím hnízdem proměnila v kočár,“ zhodnotil to v roce 1987 jeho přítel a dávný spoluscenárista Jean-Claude Carrière. První Formanův americký film Taking Off (Odcházím, 1971) byl totiž
Přes veškeré své kvality komerčním propadákem a Forman sám se od listopadu 1972 stal výpovědí z Barrandova exulantem. Ale právě v době letitého čekání na další film si uvědomil základní limity své další tvorby. V zemi, kde je cizincem a jejíž řeč není jeho mateřštinou, se nutně musí vzdát autopsie jako východiska tvorby, neboť je zvláště zážitky dětství a mládí vázána na zcela jiné kulturní a sociální klima. A to je zásadní bod Formanova obratu k filmovým adaptacím děl světové prózy a dramatu. Prolnutí dvojí zkušenosti Předlohou dalšího Formanova filmu se proto stal stejnojmenný román amerického prozaika Kena Keseyho (1935–2001), který jen do roku 1971 dosáhl v USA šestnácti vydání a stal se doslova literárním trhákem. V češtině
Vyšel poprvé pod názvem Vyhoďme ho z kola ven až v roce 1979 v překladu Jaroslava Kořána. Je úzce svázán jednak s beatnickým hnutím let padesátých, jednak s proudem absurdní americké prózy let šedesátých, potažmo…