Praha 5. května 2025 (PROTEXT) - Osobní doklady v posledních letech prochází revolučními změnami. Digitalizace, biometrie a nové ochranné prvky zajišťují vyšší bezpečnost a usnadňují identifikaci. Co to znamená pro občany a jaké technologie budeme v budoucnosti využívat? Rozhovor poskytl Lukáš Pugner, vedoucí projektů pro eGovernment společnosti Monet+.Biometrie jako standardBiometrické prvky se staly nedílnou součástí cestovních dokladů. Pasy a Občanské průkazy obsahují otisky prstů i sken obličeje. „Dnešní doklady už nejsou jen kusem plastu, ale sofistikovaným nositelem biometrických dat, která pomáhají Rychlé a bezpečné identifikaci," vysvětluje Lukáš Pugner.„Na letištích dnes vidíme automatizované systémy, jako jsou E-Gates, které využívají rozpoznání obličeje pro urychlení pasové kontroly. Dalším trendem je DTC Digital Travel Credentials, Digitální cestovní identita (DTC) podle standardů ICAO  (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), která změní přístup k cestování.” Nové materiály a ochranné prvkyObčanské průkazy se vyrábějí z polykarbonátu, který je odolnější a tím je zaručena jeho životnost po dobu platnosti. „Moderní bezpečnostní prvky, jako jsou laserové gravírování, patří mezi velmi účinné ochranné prvky proti padělání a v kombinaci s elektronickou částí dokladu, která je personalizována při výrobě, zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti.“Viditelné ochranné prvky se staly běžnou součástí osobních dokladů, ale jejich vizuální podoba se průběžně inovuje tak, aby byly i nadále obtížně padělatelné.Směr k jednotné digitální identitěEvropská unie pracuje na standardizaci elektronické identity v rámci nařízení eIDAS 2.0. Cílem je sjednocení identifikačních systémů pro online služby a přeshraniční ověřování totožnosti. Například využití systémů jako EES (Entry/Exit System) nebo ETIAS pro sledování vstupu do Schengenu. Nově bude zaváděna i EUDIW (evropská peněženka digitální identity).„Díky jednotné evropské identitě se občané budou moci snadno prokázat a v budoucnu i přihlásit do online služeb v jakékoli členské zemi. To zjednoduší řadu administrativních procesů a zvýší bezpečnost při ověřování totožnosti," vysvětluje Lukáš Pugner.Kvantově bezpečná kryptografieJednou z největších výzev budoucnosti je přechod na postkvantovou kryptografii (PQC). Kvantové počítače mohou prolomit současné šifrovací algoritmy, a proto se vyvíjejí nové kryptografické technologie odolné vůči těmto hrozbám.Lukáš Pugner upozorňuje: „Je nezbytné začít implementovat kvantově bezpečné algoritmy již nyní, abychom ochránili osobní data v budoucnosti. PQC najde využití v technologiích elektronických podpisů, šifrování osobních údajů a bezpečné autentizaci.”„Osobní doklady obsahují celou řadu citlivých údajů,“ doplňuje Lukáš Pugner. „Právě proto bude v blízké době nezbytné implementovat nové postkvantové kryptografické algoritmy, které nahradí dosavadní standardy, jako jsou RSA nebo ECDH. Algoritmy jako ML-DSA nebo ML-KEM, které jsou standardizovány americkým úřadem NIST, zajistí, že doklady zůstanou chráněné i v době kvantových počítačů a zabrání jejich padělání nebo neautorizovanému čtení.“Budoucnost digitálních dokladůModerní digitální doklady se postupně stanou standardem a implementace nových kryptografických technologií zajistí jejich dlouhodobou bezpečnost. Proto má smysl již nyní plánovat migraci na kvantově bezpečné technologie. K tomuto kroku vyzývají i evropské bezpečnostní agentury, které ve společném prohlášení zařadily migraci na PQC mezi hlavní priority.„Státy by měly již nyní plánovat přechod na kvantově bezpečné technologie, aby jejich identifikační systémy zůstaly chráněné i za Několik desetiletí. My sami jsme se aktivně zapojili do výzkumu těchto technologií a jejich aplikace pro eGovernment. Jsou nezbytné pro dlouhodobou bezpečnost osobních dokladů," uzavírá Lukáš Pugner. Zdroj: MONET+,a.s. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.