REPORTÁŽ / Albert, asi třicetiletý Rus drobné postavy s tmavě modrou kšiltovkou naraženou těsně nad oči, má jen omezené možnosti. Čtvrteční dopoledne tráví na vydlážděném plácku obehnaném vysokou z...
REPORTÁŽ / Albert, asi třicetiletý Rus drobné postavy s tmavě modrou kšiltovkou naraženou těsně nad oči, má jen omezené možnosti. Čtvrteční dopoledne tráví na vydlážděném plácku obehnaném vysokou zdí a ostnatým drátem. V nekonečné rutině obchází kolem, krok za krokem, po stejné trase, jako by snad mohl po dostatečném počtu koleček odejít. Tento a další příběhy ruských zajatců popisuje deník FORUM 24 v reportáži ze západní Ukrajiny. "Ještě neumřela Ukrajiny ani sláva, ani Svoboda. Ještě se na nás, bratři Ukrajinci, osud usměje. Zhynou nepřátelé naši jako rosa na slunci," probudila ho v šest hodin ráno – stejně jako každý den v uplynulých zhruba dvou letech – ukrajinská národní hymna. Po snídani drží minutu ticha za ty, kteří zemřeli v důsledku ruské válečné invaze. Po osmi hodinách spánku stejnou dobu pracuje, zbytek dne má volno a může stejně jako včera obcházet plácek. Podobný režim za mřížemi už v minulosti zažil. Do ukrajinské Chersonské oblasti, jejíž část v té době stejně jako dnes ovládalo Rusko a kde měl podstoupit dvoutýdenní vojenský výcvik, dorazil Albert prakticky rovnou z vězeňské cely v ruské Kazani. „Odpykával jsem si trest ve vězení. Přišla nabídka, že mi bude zrušen záznam v trestním rejstříku,“ říká deníku FORUM 24, který měl možnost navštívit zajatecký tábor. „Podepsal jsem smlouvu 9. května 2023 v Rostově na Donu. O den později jsem už byl na výcviku v Chersonské oblasti.“ Vězně začalo ruské ministerstvo obrany nabírat na začátku roku 2023 poté, co samo ministerstvo přestalo povolovat žoldnéřské Wagnerově armádě verbovat v ruských…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj