Vláda bude moci ve státních rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec. Roz...
Vláda bude moci ve státních rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Úpravu pravidel přinese doprovodná Novela k novému zákonu o řízení a kontrole veřejných financí, kterou podepsal Prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. V současnosti Česko vynakládá na obranu zhruba dvě procenta HDP, což je nejnižší možná zákonná hranice. Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP. Do roku 2030 by měly dosáhnout zhruba tří procent HDP. "K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo 16 států Evropské unie," řekl už dříve k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Existují podle něho tři základní nástroje a jejich kombinace, jak výdaje pokrýt. Jde podle něho o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a Škrty v jiných rozpočtových kapitolách. "Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů," uvedl ministr. Stanjura také zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, což je podle evropských pravidel hranice. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni činil dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP. Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj