KOMENTÁŘ / Začalo to devótními zprávami, které generální tajemník NATO Mark Rutte poslal už před cestou do Haagu Donaldu Trumpovi. Pokračovalo to pozváním, aby americký prezident přenocoval v rezid...
KOMENTÁŘ / Začalo to devótními zprávami, které generální tajemník NATO Mark Rutte poslal už před cestou do Haagu Donaldu Trumpovi. Pokračovalo to pozváním, aby americký prezident přenocoval v rezidenci nizozemské královské rodiny. Ze summitu NATO se stalo divadlo pro jednoho diváka a jeho ego. Evropa doufá, že Trump se bude chovat jako dobrý spojenec, když mu bude dostatečně pochlebovat. Bohužel jsme v pozici, že nám asi nezbývá nic jiného než to zkusit. Nicméně připravme se na to, že to nemusí stačit. Evropa není jediná, kdo to na Trumpa zkouší. Indie prohlásila, že americká administrativa, a tím méně osobně Donald Trump, neměla žádný podíl na dojednání příměří s Pákistánem. Pákistán naopak amerického prezidenta za ukončení několik dnů trvající přestřelky nesmyslně navrhl na Nobelovu cenu míru. Podle některých pozorovatelů se tak snažil si šéfa Bílého domu naklonit a možná ho i odradit od úderu na Írán. Marně. Následovala ostrá kritika právě za nálety na Írán. Trump prostě chválu vyžaduje. Ta zasedání jeho kabinetu, která byla veřejně vysílána, vždy začínala kolečkem, při němž mu všichni okolo stolu říkali, jak je skvělý a jak jsou rádi, že můžou být v jeho vládě. Na podobné obrázky jsme zvyklí spíše z diktatur, kterým vládnou neomylní vůdcové. Nobelovka za cokoliv Na mezinárodní scéně se tahle potřeba přeměnila v obsesi Nobelovou cenou míru. Tu totiž získal Trumpův předchůdce Barack Obama a to, zdá se, je pro amerického prezidenta stále nepřekousnutelný problém. Proto se pravidelně připomíná kdykoliv má pocit, že by si ji zasloužil. Potíž…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj